Schwarzenberg jednou v dopise Metternichovi o císaři napsal:
„Mladý císař působí velmi důstojně, chová se velice zdvořile, ale je poněkud chladný. Veřejnost si myslí – ve Vídni kladou mnozí důraz na vlídnost -, že není příliš srdečný. V jeho povaze se neprojevuje ani stopa po laskavé povrchní dobrosrdečnosti ostatních arcivévodů, chybí mu touha udělat radost, působit navenek dobře. Na druhé straně je ale velmi přístupný, trpělivý a má předpoklady být spravedlivý ke všem.“ (citace z knihy Císař František Josef, autor John Van der Kiste)
Svou armádu císař velice miloval a zůstal jí věrný po celou dobu své vlády. Na veřejnosti si oblékal převážně vojenskou uniformu, jeho lid by sice dal přednost vidět ho v lidštější podobě, ale panovník se cítil lépe v oblíbených uniformách. Díky červeným kalhotám dostal přezdívku Poručík červená nohavice. Civilní oblečení používal jen na neoficiální cesty nebo návštěvy. Jeho upnutost k uniformám byla stejná jako odtažitost a nedůvěra k ostatním lidem, cítil se dobře jen v tom, co měl zažité. Když mu zemřel jeho dlouholetý učitel a premiér vlády Schwarzenberg, František Josef I. odmítl jmenovat nového premiéra s tím, že nemůže nikomu jinému tak věřit a sedm let tak opravdu vládl a jeho post zastal sám.
