Hanavský pavilon v Praze

Nejskvostnější pavilon Jubilejní výstavy v roce 1891 daroval Vilém kníže z Hanau (Hanavy) městu Praha.

Na Zemské jubilejní výstavě, která se konala v roce 1891, se těšil pavilon knížecích hanavských železáren komárovských velké pozornosti návštěvníků. Podle návrhu architektů Otty Hiesera a J. Hercíka jej stavěli za kruté zimy dělníci knížecích sléváren za stavebního dozoru architekta Františka Červinky. Velkou zásluhu na výsledné podobě stavby měl zejména modelér Zdeněk Emanuel Fiala. Pavilon byl vybudován, jak se tehdy uvádělo, v bohatém holandském barokním slohu s litinovými zdobnými a figurálními motivy ve slohu secese. Šlo o první stavbu s litinovou konstrukcí v Praze. Stánek sloužil k propagaci výrobků železáren a nepřehlédnutelná jistě nebyla ani busta Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. Původní model vytvořil sochař Natter, od něhož železárny zakoupily výluční reprodukční právo. Sám císař pavilon navštívil 1. října 1891.
Před pavilonem jej očekávala Jeho Jasnost Vilém kníže z Hanau (Hanavy) a osobně pak císaře expozicí provedl.

Zemská jubilejní výstava trvala od 15. května do 18. října a za tu dobu ji navštívilo téměř 2 a půl milionu lidí. Přibližně deset dní před jejím ukončením navštívil zástupce železáren pražského purkmistra JUDr. Jindřicha Šolce, aby mu předal darovací listinu, podle níž se kníže rozhodl věnovat nejskvostnější pavilon Jubilejní výstavy Praze. Městští radní pak rozhodli o přenesení pavilonu na Letnou a již v polovině prosince roku 1891 našla stavba nové místo i uplatnění. Později v ní byla totiž zřízena restaurace a ta pronajímána příslušnému nájemci. V té době se ovšem pavilon nacházel na katastru Hradčan (čp. 223), dnes jej však najdeme na katastru Holešovice-Bubny (Letenské sady 175). Během let se ale tato půvabná stavba dostala do havarijního stavu. V roce 1967 byl pavilon rozebrán, podle historických fotografií byly zhotoveny nové odlitky a pavilon znovu sestaven. K tak náročné rekonstrukci přispěl snad i připravovaný mezinárodní kongres architektů v Praze i skutečnost, že se ve dvacátých letech o něm pochvalně vyjádřil i slavný francouzský architekt Le Corbusier.

Foto: http://letna.7x.cz/unnamed/fotogalerie/historie